V prvním ročníku jsme na hodinách logopedie probírali významné osobnosti současné logopedie. Padlo více jmen a zejména dva lidé nás natolik zaujali, že jsme se pustily do hledání dalších podrobností. Při dohledávání informací jsme zjistily, že se stále věnují logopedii a zároveň působí na Bratislavské univerzitě. Proč se tedy učit o jejich práci zprostředkovaně, když můžeme být součástí jejich výuky? A tak začala naše cesta.

Na začátek je dobré zmínit, že pokud Vás zajímá logopedická problematika od logopedů, kteří svým zaměřením žijí, dělají svou práci celým svým srdcem a chtějí své nadšení a vědomosti předat dále, jste na správném místě. Zároveň je dobré počítat s tím, že i od Vás se bude vyžadovat precizně odvedená práce a celosemestrální průběžná příprava.

Při výběru předmětů nebyl problém s možnou kombinací některých našich a jejich předmětů. Univerzita Komenského v Bratislavě má pouze jinou akreditaci ve smyslu více hodin týdně v rámci bloku, některé předměty, které my máme v ZS oni mají v LS nebo v jiném ročníku a nebo náš jeden předmět je u nich rozdělen do dvou (př. náš předmět Logopedie 3 - Neurogenní poruchy řeči je u nich rozdělen do dvou předmětů Afázia a Dyzartria). My jsme si zapsaly předměty Afázia, Dyzartria, Vývinová jazyková porucha (dále VJP) a Muzikoterapia (3 kredity). Může se zdát, že jsou to pouze čtyři předměty na semestr, ale logopedické předměty byly každý za 6 kreditů, 3 hod. týdně s potřebou přípravy na prezentování, semestrální práce a průběžný test, a to celé zakončené ústní zkouškou nebo písemným testem. Výuka byla rozvržena od pondělí do čtvrtka. Zkouškové období připadlo na leden, kdy probíhalo současně jak na Slovensku, tak v Česku. Přestože to bylo náročnější, díky vstřícnosti vyučujících a přípravě v průběhu semestru se nám podařilo vše úspěšně dokončit.

V předmětech si nás nejvíce získalo názorné propojení teorie a praxe. V rámci neurogenních poruch řeči jsme byly seznámeny s teoretickými východisky (etiologie, symptomy, klasifikace), diagnostikou a terapií. Měly jsme možnost si zkusit analýzu spontánní řeči, viděly jsme videa z terapií ať už od vyučujících nebo modelových situací studentek a nahlédly jsme do diagnostických testů. V rámci VJP jsme si vyzkoušely diagnostiku a administraci testů u čtyř dětí předškolního věku v MŠ a pár dní byly součástí výuky v MŠ.

Ubytování je dobré si zařizovat ve velkém předstihu, jelikož jsou koleje momentálně v rekonstrukci. Byty většinou na semestr pronajímat nechtějí a ostatní ubytovací možnosti vyjdou na vyšší náklady z důvodu velké poptávky. Koleje měly svou duši – byly jsme ubytované na MLYNY UK (před rekonstrukcí) na třílůžkovém pokoji se společným sociálním zařízením a kuchyňkou (pouze varná deska a dřez) pro celé patro.

Tipy a rady:

Alžběta Kamarádová a Lucie Doležalová

V případě dotazů nás můžete kontaktovat na emailových adresách:

→ lucie.dolezalova04@upol.cz

→ alzbeta.kamaradova01@upol.cz

Osobní zkušenost

Můj děda si prodělal celkem tři mozkové mrtvice. Ta poslední byla zásadní s nutností pobytu v nemocnici. Stalo se to před přibližně dvaceti lety a pro něj v té době bylo zásadní, aby se dokázal z "ležáka" vrátit k co největší nezávislosti. Na logopedii nedocházel, nebyla mu nabídnuta a prioritou byla fyzioterapie. Navzdory své prognóze se dokázal vrátit k samostatnosti.

S přibývajícím věkem a zdravotními komplikacemi narážíme na těžkosti v komunikaci. A v tom jsem se dozvěděla zásadní informaci: terapie má smysl i v chronickém stádiu onemocnění – pokroky, i když drobné, budou znatelné a mít vliv na lepší kvalitu života. Po hodině jsem za panem prof. Cséfalvayem došla, v rychlosti ho seznámila se situací a zeptala jsem se, jestli si myslí, že i po tolika letech by se dalo něco pro dědu udělat, i když prozatím není znám typ afázie. V ten den jsme probírali VFF diagnostiku, a tak jsem projevila zájem o vyzkoušení si diagnostiky s rodinným příslušníkem. Pan profesor mi diagnostiku propůjčil, provedl mě její administrací a zároveň mi byl rádcem při stanovení diagnózy. Ve svém volném čase si poslechl nahrávky z testování a uvedl mé závěry na pravou míru, čehož si nesmírně vážím.

V druhé části semestru jsme probírali možné terapie a postupy, ve kterých jsem si hledala přesně to, co by sedělo na můj případ. V současné době pracujeme s aplikací AfaSlovník a rodina byla seznámena se strategií komunikace pro ulehčení vyhledávání pojmů. Děda dělá pokroky, ale to i zásluhou toho, že i my víme, jak mu efektivně pomoci a zároveň jeho uvědomění si, že se není třeba bát mluvit, i když se chyby objeví nebo slova se ztratí. Ale to se stává občas i nám.

Je pro mě důležité si propojit co nejnázorněji teorii s praxí. Zde to bylo možné, a i přes náročnost problematiky si mě neurogenní poruchy velmi získaly. Osobní vřelý přístup všech vyučujících, které jsem měla tu čest v rámci pobytu poznat, byl neuvěřitelný v jejich zapálení pro jejich sféru působení a ochotu nám jejich poznání co nejlépe předat. Všem bych studium na Slovensku vřele doporučila.

Lucie Doležalová

V případě dotazů můžete kontaktovat na emailové adrese:

→ lucie.dolezalova04@upol.cz